Hranice ve spolupráci s neziskovým sektorem

Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
376HSNS zkouška 5 28 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 104 až 129 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Tereza REICHOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Hana NOVÁKOVÁ

Katedra

Předmět zajišťuje Kabinet teorie a historie audiovize

Obsah

Předmět nabízí studujícím všech kateder FAMU prostor pro reflexi možností a limitů tvůrčí spolupráce s nevládním sektorem a občanskou společností. V průběhu sedmi tematicky členěných setkání se studující seznamují s konkrétními organizacemi a jejich personálem i klientstvem. Proniknou do základních témat souvisejících se spravedlivou transformací.

Důraz je kladen na rozpoznávání a formulaci vlastních hranic v tvůrčím procesu, na porozumění různým oblastem občanského sektoru – zejména v souvislosti s tématy klimatické a ekologické transformace, sociální spravedlnosti, genderu a intersekcionality – a na schopnost navrhnout základní podobu smysluplné spolupráce s konkrétním partnerem z neziskové sféry.

Součástí kurzu je rovněž orientace ve zdrojích financování a zpracování návrhu vlastního projektu včetně grantového, produkčního a rozpočtového rámce. Předmět nesměřuje primárně k realizaci výsledného díla, ale ke kultivaci kompetencí potřebných pro odpovědnou a informovanou spolupráci s neziskovým sektorem.

Forma výuky je zaměřena velmi pragmaticky. Studenti a studentky si odnesou konkrétní kontakty na nevládní organizace a získají praktický přehled v základních oblastech neziskového sektoru.

Osnova:

Výuka:

Výsledky učení

Studentstvo po absolvování předmětu:

Předpoklady a další požadavky

-

Literatura

*DEVALL, Bill; SESSIONS, George. Hlboká ekológia. Tulčík: Abies, 1997.

*FRIČ, Pavol a kol. Občanský sektor v ohrožení. Praha: SLON, 2016.

*GIRIDHARADAS, Anand. Winners Take All: The Elite Charade of Changing the World. Penguin Books, 2020.

*HOMFRAY, Šárka; ČEJKOVÁ KARÁSEK, Michaela. Proč jsme tak naštvané?. Praha: wo-men, 2022.

*LACKOVÁ, Elena; HÜBSCHMANNOVÁ, Milena (ed.). Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Praha: Triáda, 2020.

*PECKA, Vojtěch. Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. Nakladatelství Alarm; UTOPIA libri, 2023.

*RASPET, Sean. „Pamatujete si, jak současné umění vyřešilo klimatickou krizi?“ Artalk, 9. 4. 2020. Dostupné z: https://artalk.info/news/pamatujete-si-jak-soucasne-umeni-vyresilo-klimatickou-krizi

*RAWORTH, Kate. Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století. IDEA Družstevní nakladatelství, 2021.

*SANDEL, Michael J. Spravedlnost: Co je správné dělat. Praha: Karolinum, 2015.

*SINGER, Peter. Praktická etika. Praha: Karolinum, 2024.

*STEHR, Nico; VON STORCH, Hans. Klima a společnost. Praha: Karolinum, 2014.

*URBAN, Jan. Všem sráčům navzdory: aneb válka, o které nechcete nic vědět. Absynt, 2016.

Doporučená / rozšiřující literatura:

*CLOUD, Henry; TOWNSEND, John. Hranice. Praha: Návrat domů, 2005.

*GREGORY, Sam et al. Video for Change: A Guide for Advocacy and Activism. Pluto Press / WITNESS, 2005.

*HEJDUKOVÁ, Pavlína; HOMMEROVÁ, Dita; KRECHOVSKÁ, Michaela. Řízení neziskových organizací: klíčové oblasti pro jejich udržitelnost. Praha: Grada, 2018.

*JONAS, Hans. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH, 1997.

*KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, Blanka. Úvod: Gender v interdisciplinární perspektivě. Univerzita Karlova, 2011.

*LINEK, Lukáš; PETRÚŠEK, Ivan. Sociální stát, nerovnosti, politika. Praha: Karolinum, 2020.

*MÁCHAL, Aleš (ed.). Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno: Rezekvítek, 2006.

*READ, Rupert J. Proč se zajímat o klimatický rozvrat. Praha: Filosofia, 2024.

*SKÝBOVÁ, Marie. Etika a příroda: proč brát morální ohledy na přírodu?. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011.

*ŠEDIVÝ, Marek; MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2017.

Hodnoticí metody a kritéria

Poznámka

Osnova konkrétně:

Úvodní setkání seznamuje studující s hlavním rámcem předmětu: s otázkou osobních, profesních a etických hranic při spolupráci s neziskovým sektorem a při přípravě společensky angažovaného tvůrčího projektu. Pozornost je věnována zejména prevenci vyhoření, vztahu mezi osobní motivací a veřejným tématem a reflexi toho, jaké nároky na autora či autorku klade práce s citlivým společenským obsahem. Součástí setkání je diskuse nad očekáváními studujících, základní orientace v tématech kurzu a facilitované sebereflexivní cvičení zaměřené na rozpoznání vlastních limitů, kapacit a způsobů spolupráce. V této fázi jsou představeny i základní roviny hranic, s nimiž bude předmět dále pracovat: hranice tématu, rozpočtu, média nebo žánru, rešerše, role v týmu a komunikace s partnerem.

Druhé setkání je věnováno environmentálním a klimatickým tématům v činnosti neziskového sektoru. Cílem je představit studujícím organizace a iniciativy, které se zabývají ochranou klimatu, biodiverzity, veřejným zájmem v územním rozhodování, případně i otázkami zvířecích práv a environmentální spravedlnosti. Evropská klimatická politika dnes chápe zelenou transformaci jako široký proces, který zahrnuje klima, energii, dopravu, ochranu přírody i sociální důsledky přechodu; české ekologické organizace současně propojují advokacii, legislativní monitoring, účast veřejnosti a komunikaci environmentálních témat. Setkání proto může proběhnout jako přednáška a následná beseda se zástupci vybraných environmentálních NNO nebo jejich sítí, například organizací zastřešujících ekologickou advokacii a veřejnou účast. Důležitou součástí debaty je otázka, jak převádět komplexní ekologická témata do srozumitelné a eticky citlivé komunikace bez zjednodušení nebo instrumentalizace zobrazovaných lidí a komunit.

Třetí setkání rozvíjí předchozí environmentální blok směrem k sociálním a ekonomickým důsledkům transformace. Zaměřuje se na organizace, které sledují dopady změn na bydlení, právo na město, dostupnost služeb, energetickou či materiální chudobu, migraci, uprchlictví nebo postavení zranitelných komunit. Rámec „spravedlivé transformace“ je v evropské debatě spojen s požadavkem, aby náklady i přínosy ekologické transformace nebyly rozděleny nerovnoměrně a aby změna neprohlubovala sociální nerovnosti. V kontextu kurzu je cílem ukázat, že spolupráce s neziskovým sektorem nemusí směřovat jen k „ekologickému“ tématu v úzkém slova smyslu, ale také k tématům bydlení, městské spravedlnosti, lokálních nerovností a veřejné solidarity. Setkání může být vystavěno jako tematická exkurze či diskusní blok s organizacemi a expertkami, které řeší strukturální dopady transformace na společnost jako celek. Důraz je kladen na to, jaký typ rešerše, obrazového jazyka a produkční citlivosti taková témata vyžadují.

Čtvrté setkání posouvá pozornost od systémové roviny k tomu, jak se společenské nerovnosti propisují do konkrétních životních zkušeností jednotlivců a skupin. Zaměřuje se na organizace působící v oblasti genderové rovnosti, prevence násilí, LGBTQ+ práv, romské emancipace, duševního zdraví nebo boje proti vícečetné diskriminaci. Pro kurz je tento blok důležitý zejména proto, že vede studující k citlivější reprezentaci postav, komunit a cílových skupin a k reflexi vlastního postavení ve vztahu k tématu. Setkání může opět proběhnout jako beseda s vybranými organizacemi, například těmi, které se věnují prevenci sexualizovaného násilí, rovnoprávnosti LGBTQ+ lidí nebo podpoře Romů a Romek. Řada organizací k tomuto účelu rozvíjí tzv. živé knihovny a peer pracovníky, které bychom zde rádi zapojili a učili studentstvo s touto specifickou skupinou pracovat.

Setkání převádí dosavadní reflexi do podoby vlastního projektového návrhu. Studující si volí téma, formulují záměr a začínají promýšlet, jaký typ výstupu by byl vzhledem k tématu, cílové skupině a partnerovi přiměřený. Součástí setkání je diskuse o kapacitách, autorských a týmových rolích, reálném časovém harmonogramu a možných partnerech z řad neziskových organizací. Každý studující představí svůj pracovní „teoretický“ plán projektu, včetně základní rešerše, návrhu partnerství, harmonogramu a předběžného způsobu financování. V této fázi může být součástí úkolu i vyplnění skutečné grantové žádosti nebo její zjednodušené cvičné verze podle reálně existující výzvy, přičemž důraz zůstává na schopnosti projekt promyslet, nikoli jej bezprostředně realizovat. Výstupem setkání je průběžná prezentace a kolektivní zpětná vazba.

Setkání je věnováno orientaci v možnostech financování projektů vznikajících ve spolupráci s neziskovým sektorem. Studující se seznamují s tím, jak fungují nadační granty, veřejné dotační programy, evropské programy a případně i fundraisingové nebo dárcovské mechanismy. Smyslem setkání není detailní výuka grantového managementu, ale vytvoření základní orientace: jak rozpoznat vhodný typ donora a kde ho hledat, jak číst výzvu, jak zformulovat záměr, jak uvažovat o rozpočtu, partnerství a očekávaném dopadu projektu. Jako příklady lze využít nadace podporující komunitní a občanské iniciativy, ekologické projekty, kulturní spolupráci nebo mezinárodní vzdělávací a občanské projekty. Samostatnou část bude tvořit workshop zaměřený na fundraising, práci s dárci a základní principy udržitelnosti projektu

Závěrečné setkání slouží k prezentaci rozpracovaných projektových návrhů a jejich společné odborné reflexi. Studující předkládají soubor podkladů, které prokazují, že svůj projekt promysleli z hlediska tématu,

etiky spolupráce, volby média, cílové skupiny, partnerství, produkčního rámce i základního rozpočtu či zdrojů financování. Podstatou setkání není obhajoba hotového díla, ale schopnost formulovat informovaný a realistický záměr a kriticky zhodnotit jeho přínosy, limity i rizika. Kolektivní diskuse vede ke zpřesnění návrhů a zároveň uzavírá celý kurz reflexí toho, jak se v průběhu semestru proměnilo uvažování studujících o hranicích, odpovědnosti a možnostech tvůrčí spolupráce s neziskovým sektorem. Realizace projektu zůstává nadále volitelná; povinným výstupem je jeho promyšlený koncept a odpovídající přípravné materiály.

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů