Kamera mezi filmem a videem

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
376KMFV zápočet 2 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jindřiška BLÁHOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jindřiška BLÁHOVÁ, Martin ŘEZNÍČEK

Katedra

Předmět zajišťuje Kabinet teorie a historie audiovize

Obsah

Kamera mezi filmem a videem v českém dokumentu, seminář bude o kameramanech českého dokumentárního filmu 80.let a začátku let 90. Zaměříme se na kameramanský rukopis v některých klíčových dílech, ale také na možnosti snímání u konkrétních typů kamer, s kterými jednotliví kameramani pracovali. Kamery bychom měli mít k dispozici, pro zcela konkrétní představu práce s ní. Budete mít tedy možnost zkusit si přímo pohyb s danou kamerou. Uvědomit si tak některé dřívější hranice i možnosti kameramanské práce, v porovnání se současnými. Můžeme si uvědomit, nakolik technické možnosti determinují naše představy o filmovém obraze.

Jedním z podstatných témat, je i přechod od filmu k videozáznamu, kdy docházelo často k výraznému obrazovému zploštění a logicky i k poklesu obrazové kvality, případně i rozpadu celé obrazové koncepce. Potvrzuje se, jak film má zcela jiná specifika, než video, že filmový záznam je jiná perspektiva kameramanské práce. Zároveň se budeme samozřejmě zabývat i kameramanskou prací z hlediska volby tématu, obrazové skladby a dalších zásadních režijně – kameramanských rozhodnutí. Věnovat se budeme rozboru obrazové výpovědi filmových děl a jejich autorů, spolupráci režiséra a kameramana. Film jako vyprávění obrazem a hledání a uvědomění si jeho možností.

V současné době vlastně probíhá i návrat k filmu, hodně jako reakce na přesycenost digitálními médii. Návrat filmu se ale nekoná, film zůstává, i v kontextu významného oživení natáčení na film, poměrně velikou exkluzivitou. Rád bych ale abychom si spolu reflektovali a případně i definoval předěl mezi filmem a videem, co tato změna přinesla a umožnila a co naopak vzala a co se ale, částečně zase může i vracet.

Harmonogram kurzu

Z dlouhé řady režisérů a kameramanů jsem tentokrát vybral - Jana Špátu, Karla Vachka, Pavla Kouteckého. Kameramané jsou Jan Špáta, Karel Slach a Stano Slušný. Všechna tato „jména“, jsou milníky dokumentárního, nejen obrazového, ale především i významového vyprávění obrazem. Dají se vysledovat specifika jejich rukopisu?

Kameramani i režiséři „svých“ filmů, by měli být na seminářích, pokud možno přítomní, jako hosté. Přítomný na semináři nemůže být Jan Špáta, přesto bych seminář s ním rád otevíral – jako s režisérem a autorským kameramanem, dodnes pozoruhodných a některých i úžasných dokumentů a zároveň, vyhledávanou kameramanskou osobností. Karel Slach kameraman spolupracující s Karlem Vachkem, dalším velikánem českého dokumentárního filmu, natáčejícím výhradně na 35mm film, na kameramanské práci pro Karla Vachka, jsem se částečně podílel. Stano Slušný, nesmírně vynalézavý kameraman, v až nevídané souhře, s předčasně zesnulým režisérem Pavlem Kouteckým, natáčel jsem také s nimi.

Výsledky učení

Studenti si budou schopni uvědomit specifika a zásadní důležitost způsobu obrazového vyprávění a vlastně ztvárnění tématu, důležitost konkrétní představy o obraze a různosti výrazových prostředků kameramanské práce, specifika rukopisu jednotlivých kameramanů. Dozví se i o technickém zázemí kameramanů, jejich filmové technice - Bolex, ARRI, AATON, Moviecam a.j. A nekončící řada - Sony, Panasonic, Canon, Black- Magic, Red… iPhone. Pokusíme se dokázat si definovat, jak se vyhnout „degradaci“ obrazového vyprávění díky elektronickému záznamu. Jde i o uvědomění si specifické přidané hodnoty u filmového záznamu, na kterou z principu, elektronický záznam nedosáhne. Na druhou stranu, je ale potřeba stále vnímat i jedinečnost elektronického záznamu.

Posluchačky a posluchači semináře, by měli dokázat kultivovat své obrazové vidění, což je zásadní téma. Měli by hledat jak rozvíjet svoji obrazovou představivost a uvědomit si šíři možností, jak vyprávět obrazem. Nechci, aby z výše uvedeného vyplývalo, že jsem zarytým obhájcem filmu. Video, jak se opakovaně zmiňuji, má svoje specifika, bez kterých by naopak řada filmů nevznikla a i ve své kameramanské i režijní praxi, mám daleko více filmů natočených na video než na film.

Je ale dobře, že se kyvadlo vychyluje pomalu zase zpět a je zde zpět otázka, zda video či film. Vždy ale, již zůstane vychýlené výrazně ve prospěch videa a film zůstane vzácným médiem – bohužel i vzhledem k jeho ceně a našim domácím podmínkám. Objevná může pro mě být, zase naopak například cesta, k neočekávané obrazové abstrakci, jako příklad uvádím úplně „hloupé“ a vlastně „ohavné“ silné analogové „zašumění“ obrazu, digitálně ale dále zpracovaného, původně analogového videozáznamu. V úplné kontradikci s filmem.

Předpoklady a další požadavky

K semináři stačí přistoupit s otevřenou myslí a zaostřeným vnímáním vizuality, předkládaných filmových děl a vlastní citlivostí

Literatura

Martin Štoll - Jan Špáta – 2007 , Malá Skála

Jana Hádková, Tereza Brdečková - Jan Špáta Dívej se dolů.Praha: Český filmový ústav – 1991, ISBN 80-7004-029-7

Martin Švoma - Karel Vachek etc. NAMU 2008, ISBN: 978-80-7331-122-3

Miloš Kameník – Vachek. Větrné mlýny 2025, ISBN: 978-80-7443-418-1

Jana Hádková – Drahomíra Vihanová, Praha: Český filmový ústav – 1991, ISBN 80-7004-069-6

Michal Procházka, Radim Procházka, Lucie Česálková - Generace Jihlava,

Větrné mlýny ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU – 2014, ISBN 978-80-7443-109-8

Peter Kerekes, Andrea Slováková - Jak se dělá dokument: Autoři a tvůrčí metody,

Praha: Nová beseda 2022, ISBN 978-80-88383-33-8

Bill Nichols, Úvod do dokumentárního filmu, NAMU – 2022, ISBN 978-80-7331-606-8

Hodnoticí metody a kritéria

Nelze změřit, do jaké míry mohou posluchačky a posluchači zkultivovali svoje obrazové vnímání a vyjadřovací schopnosti. Přesto budu rád, když jim seminář některé cesty vnímání pootevře.

Mohu na závěr studující vyzvat, k napsání stánkové eseje – reflexe jimi zvoleného filmu, z hlediska obrazového pojetí, aby se pokusili najít, proč podle nich, bylo například zvoleno dané obrazové ztvárnění.

Nebo mohu naopak nehodnotit a zápočet udělit za účast (včetně účasti v diskuzích).

Podstatná je pro mě zpětná vazba studujících směrem ke mně.

Poznámka

Trend se po desetiletí pomalu otáčí a jasná, promyšlená, obrazová koncepce, je nikoli u většiny, ale u řady dobrých a především těch vynikajících dokumentárních filmů opět zcela zřejmá. Přesto obrazová úroveň filmů z 80. a 90. let, natočených na filmovou surovinu, většinou výrazně v kvalitě obrazového ztvárnění, přesahuje filmy pozdější, natočené na analogový nebo i svým způsobem, daleko dokonalejší záznam digitální. Je to jeden z výrazných fenoménů a bude zajímavé, jak ho mohou, v jakých vrstvách, reflektovat kameramani, ale i autoři.

Termíny/Date and time: 20.2., 6.3., 20.3., 27.3., 3.4., 17.4. a 24.4. _cca 3h

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
Čt
Pá
místnost KLI-RP
Projekce SF
(Klimentská ulice)
ŘEZNÍČEK M.
10:00–13:00
(přednášková par. 1)
20.2., 6.3., 20.3., 27.3., 3.4., 17.4. a 24.4.
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Pá 10:00–13:00 Martin ŘEZNÍČEK Projekce SF
Klimentská ulice		 20.2., 6.3., 20.3., 27.3., 3.4., 17.4. a 24.4. přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů